Po pár nepohodlných hodinách spánku v autě se budíme v pět ráno, snídáme kokosky a zhruba v půl šesté se vydáváme dále na cestu. Celý zbytek Rakouska projíždíme v mlze, Slovinsko nás vítá sluníčkem a krásnou krajinou. Lehce po půl jedenácté máme za sebou kontrolu na hranicích a jsme v Chorvatsku.
Nastává nejúnavnější část cesty - jsme už sice v Chorvatsku, ale do cíle nás čeká ještě skoro 400 kilometrů. Vzhledem k tomu, že je po sezónně, je dálnice skoro liduprázdná a my si vychutnáváme kratší i delší tunely (2 mají skoro po 6 km!) a v brzkém odpoledni konečně vidíme moře. Po třetí hodině se dostáváme do Splitu a míjíme Diokleciánův palác (foceno z auta).
Před čtvrtou přijíždíme do přístavu, kde Honzi kupuje lístky na trajekt a napjatě očekáváme, až na něj budeme moci vjet.
Po 50 minutách na lodi se před námi konečně objevuje ostrov Brač a s ním přístav v městečku Supetar. Opouštíme palubu trajektu, nasedáme do auta a vydáváme se na posledních 30 km do cíle naší cesty - městečka Postira. Stále doufáme, že námi zaplacené ubytování přes net není podvod a my budeme mít kde příští týden bydlet.
Poslední km jsou velmi zajímavé, protože nás navigace vede pobřežní cestou alá naše polní cesty a tvrdohlavě nás nutí vyjíždět i nevyjitelné uličky. Po několikeré ignoraci se dostáváme k našemu rozestavěnému (náš apartmán je ale v přízemí a to je funkční) domečku s nádherným výhledem na moře. Honzi se dovolává paní majitelce, která je u nás za 5 minut a po nezbytných formalitách máme v rukou klíče. Vše fungovalo v pohodě a vše vypadá jako na netu, to se mi líbí. A my se můžeme kochat červánkovým nebem a v devět hodin padáme naprosto mrtví do postele.
Tedy! Díky doprovodnému komentáři je to jako bych seděla v autě s vámi :) Pěkné!
OdpovědětVymazatDíky:-) nejsem schopná se dokopat k tomu, kde všude a kdy jsme byli, tak aspoň takhle, jako takovou malou kroniku naší dovolené. Ještěže projekt mám:-)))
OdpovědětVymazat