Čarodějnice v Dixie - Den 120.

Čarodějnice v Jahodě - Den 119.

Tajemný objekt - Den 118.

Už asi měsíc je na zahradě DDM u nás za barákem tenhle záhadný objekt. Nejprve tam byla jen ta plachta, pak se okolí ní objevily kamínky. Účel mi zůstává utajen.

Supervize - Den 117.

Týmová supervize. Takhle obvykle nevypadá, ale když se sejde oslava narozenin, návrat ze zahraniční cesty a rozloučení před mateřskou, tak i supervize může vypadat takto. Jen pro info - zlaté plechovky - pivo ze Švédska, modré plechovky - pivo z Estonska. I tato výbava ale vedla k tomu, že jsme se pěkně supervizně rozložili a bylo o čem přemýšlet.

Návštěva a tričko - Den 116.

Na klubu jsme měli (co si pamatuju) už na návštěvě králíka, morče, bílé myšky, činčilu a několik psů. Tentokrát se na nás přišel podívat potkan Ferda. Kejchyho vůbec nezajímal, Miky byl zklamán, že to není holka a tak se dost naštval, tak bylo seznamování ukončeno. Návštěvník i starousedlíci tak vše přežili ve zdraví.

Já jsem si ještě - krom obvyklých pracovních záležitostí - stihla nakreslit na tričko medvídky.

Léčení - Den 115.

Celý týden bojuji s bacily, které na nás prskly naše milé Jahodové děti. Celý víkend doma, v teple a v neděli odpo pocení pod peřinou. Dokonce jsem zvládla asi 5 dílů Sběratelů kostí. Nic jiného než myši k focení nebylo.

Jedinou věcí, pro kterou rozhýbe Míša své otylé svalstvo do neuvěřitelných akrobacií, je jídlo. V tomto případě se pro máslo, div nepřetrhl.

Po boji - Den 114.

Bo měl Honzi noční a já jsem tak pendlovala mezi Hostíkem a Prosekem, zůstal Míša u našich. V pátek se šikovnému Matýskovi povedlo opustit svojí klec, vylézt na válendu a tam navštívit Míšu v jeho kleci. Návštěva to moc přátelská nebyla. Naštěstí slyšel táta podezřelý pískot a bojující klubko od sebe odtrhl. Je jasné, že mládí se nezapře a vyhrál Mates. Utržil jen jeden kousanec, zatímco Míša rovné tři. Jinak jsou oba v pohodě. Naštěstí.

Zahradničení na praxi - Den 113.

Z tohoto by měla vyrůst tráva odolná sešlapání. Jsem na to zvědavá, sešlapaná byla hodněkrát.

Batikovací fotoseriál - Den 112.

Schovka - Den 111.

Schovat se, uklidit se, nebýt vidět. Být ve svém doupěti izolován od světa. (Taky bych občas chtěla.)

Ale přesto kontrolovat situaci. Vyčkávat.

Dočkal se.

Večeře je boj - Den 110.

O víkendu jsem nechala u našich Míšu - Honzi má v týdnu noční, což znamenalo, že pojedu k našim a nechtěla jsem ho vozit sem a tam. A tak nastalo myšákovo rozmazlování.

Potvoře mé rozežrané její jídlo nestačilo. Tak mě po návratu přivítala - odnesla mi kus knedlíku z talíře.

Oranžová tlapka zloděje prozradila.

Dvoudenní společné vaření - Den 109.

V neděli jsem připravila.

Schovala.

A v pondělí Honzi uvařil.

Pokecová procházka - Den 108.

Mámin pomocník - Den 107.

Rašíme - Den 106.

Internetový kabel - Den 105.

Dodělávky 3. pracovního místa do kanceláře, tentokráte v hlavní roli internetový kabel.

Vařící proces - Den 104.

Spolupráce - Den 103.

Letík - Den 102.

Výlet historickou tramvají - Den 101.

Po příjezdu do Vozovny Střešovice jsem zjistila, že je tam modrá tramvaj. Hned jsem si vzpomněla, jak jsme jezdili na výlet modrou tramvají se školkou - z Hostivaře do Stromovky. Výlet na celé dopoledne.

Touto krasavicí jsme jeli.

Výhled z tramvaje.

Po projížďce jsme jeli na Čerňák, kde jsme s dětmi hráli připravené hry. Povedlo se to, i když děti byly jen 2. Nějak se nám motivace na akce nedaří. Jak je vidět z fotky, užily si to nejen děti, ale i pracovníci. Asi za to mohlo to, že jsme nemohli být u sebe na klubu, ale v Jahůdce. A tam je tolik prima jiných věcí.

Úžasná jezdící bučící kráva s kterou jsem vyhrála závod v jízdě autíček. Asi jsem se zamilovala.

Příprava - Den 100.

Po dlouhé době jsem otevřela svojí kartotéku s hrama a připravovala si program na výlet s Jahodou. Překvapilo mě, že jsem zjistila, že mi to chybělo. Na klubu jsme s Bě ty, co si s dětmi povídají, otravují je s prvokontakty, ptají se, jak se mají a když je chvilka tak si s nimi zahrají nějakou stolní hru. Na hraní jsou na klubu dobrovolníci. Máme jich hodně, ale žádné, kteří by si s dětmi zahráli koště, kompot, elektriku... Tak když je absťák opravdu velký, zařazujeme na program hrací klub a tam se vyřádíme - tam můžu vysypat z rukávu nějakou z mnoha her, co jsem na schůzkách hrála. To hraní byl asi i jeden z důvodů, proč jsme se tak vehementně praly o sobotní Jahody - plánování akce, příprava programu... Asi to je taková náhražka za výpravy. A tak jsem večer vybírala a těšila jsem se, i když jsem věděla, že účast bude prachbídná.

Znova na veterinu I. - Den 99.

Přišel pátek a s ním opět cesta na Kolmou na druhou injekci proti parazitům. Příští pátek opět. Aspoň, že Míša působí, že mu to fakt pomáhá.

Nákup - Den 98.

Vyplenila jsem Lidl a jsem tak připravena na toulání se přírodou. Mikinu i boty jsem hned zajela, na kraťasy je přece jen ještě moc zima. Už aby bylo léto (nejen kvůli kraťasům).

Úklid a škola - Den 97.

Dopo úklid našeho doupěte a odpoledne škola. Ničím významná středa.

Povelikonoční úterý - Den 96.

Typická povelikonoční snídaně. Jinak celý den ve škole.