Oddílová rada - Den 90.

Momentka při čekání na autobus při zpáteční cestě z oddílové rady. Zase jsem aspoň trochu skautsky aktivní. Blíží se tábor.

Jaro - Den 89.

Jaro už je i u nás doma.

Lascaux - Den 88.

Na klubu jsme se naučili novou stolní hru. Zajímavá, ale otázka zda k nám úplně vhodná - má v sobě určité prvky hazardu.

Mls - Den 87.

Míšovi jsem koupila vitámínový mls - je to sice vit. pasta pro kočky, ale myšáci jí taky můžou.

Nechal ochutnat i Matýska.

Zase nebe - Den 86.

Opět vyfocené nebe, ale když ono bylo tak hezké... Jinak já jsem byla zavřená doma a psala seminárku.

Znova na veterinu - Den 85.

S Míšou jsem vyrazila znova na veterinu. Tentokrát opravdu na Kolmou. Pan doktor sympaťák. Poslal nás do laboratoře. Tam paní doktorka Míšu trápila, brala si spoustu vzorků z bebí, ale byla moc milá a nebála se ho pohladit, za to, že ho tak trápí. Výsledky snad konečně ukáží, co myšákovi přesně je a nebude léčen jen tak od oka. Ta cena je ale šílená. Ani se mi nechce přemýšlet co bych za to jmění mohla mít...

Dokoukali jsme ... - Den 84.

Sbohem Přátelé, byli jste s námi půl roku u nás doma a byli jste naše společnost u večeře. Ale už jsme vás dokoukali. Budete nám chybět.

Mám kašlík - Den 83.

Mám toho tak akorát dost - Den 82.

Dneska mi zase není úplně dobře a tak už toho začínám mít dost. Nestíhám. I fotky na projekt nahrávám s pěkným zpožděním. Dopoledne seminář Mladší klienti v NZDM, pak cesta do Jinonic a prezentace na Obory SPO. Naštěstí bez výtek, tak teď jen do týdne k tomu sesmolit 10 stran (Times, 12, řádkování 1!!!) textu a pak se naučit zbylých dalších - stejně rozsáhlých- 40 seminárek od spolužáků a budu moci jít ke zkoušce. Navíc doma bordel jak v tanku a zítra dorazí návštěva. No a aby toho nebylo málo, tak Míša zase nevypadá moc zdravě. Ach jo. Aspoň, že je venku tak hezky.

Králík - Den 81.

Jedna ze slečen, co chodí na klub, s sebou přinesla králíka. Chudák malej tam musel vydržet celé 4 hodiny. Snažila jsem se slečnu s králíkem (kterému se u nás očividně nelíbilo) poslat domů, ale neúspěšně - nakonec argumentovala tím, že nemá klíče a nikdo není doma. Některým dětem bych zvíře domů fakt nedovolila.

Slečně jsme ještě zbořily její iluzi o tom, že králík je kluk. Omyl - je to králičí dáma, která byla 3 roky vydávána za chlapa. Nedivím se, že pak na nás ukazuje zadek.

Je jaro... - Den 80.

... a mě je blbě (teda ne z jara). Jsem v Hostíku a dodělávám prezentaci na Obory sociální politiky. A já bych tak ráda jela někam na výlet. Courat se lesem...

Letušky - Den 79.

Sobotní Jahoda.

A proviant z ČSA.

Zubař - Den 78.

Přežila jsem. K zubaři chodím nerada.

Výjimečně ve čtvrtek domů - Den 77.

A zastávka (bouda) v Hostivaři jaksi není. Vypadá to, že místo staré plechové klasické boudy, tu bude ta nová skleněná. A zase kus mého dětství je pryč.

Praxe - Den 76.

NZDM Dixie

První noc v nové kleci - Den 75.

mají za sebou Jahodoví potkaní kluci. Klec je to pro ně nová, předtím ji obývali jejich předchůdci - Džamy s Montym. Pro Mikyho s Kejchym to byla velká sláva - konečně se zbavili těsného obydlí v kleci pro křečky. Vím, že srdce potkaních chovatelů musí krvácet. I nám z toho bylo smutno. Ve velké kleci odjel Džamy na prázdniny, z kterých už se k nám do Jahody nevrátil. Klub bez myšiček jsme si nedokázaly představit, tak se odsouhlasilo, že si pořídíme nové Jahodové myšáky a že než se doveze velká klec, budou v malé. Jsou přece malí a klec tu bude hned. A ano byla - v březnu. No comment. Hlavně že už jí tu máme. A kluci jsou z ní nadšení, ani nechtějí vylézat ven.

Kejchy se uvelebil v boudě a odmítal tam bráchu pustit. Je to takový nedůtklivec, který piští, jen co se ho člověk dotkne a hned bere roha. Je to taky pořádný žravec, lakota, hamoun a sběratel - všeho, co se dá do klece odnést - propisek, pastelek, lžic a velký milovník papíru. A taky ten, kdo furt piští, protože ho Miky neustále ožužlává. I přes tyhle všechny negativa ho mají děti radši. Fakt nechápu proč.

Miky se uvelebil v hamaku. Je hubenější než Kejchy - není to holt takový hamoun. A taky to je mazel, zvědavec, co se nebojí vylézt z klece ven, průzkumník a vždycky ten, co je první vzhůru a jde se podívat, kdo se to na ně do klece kouká. I přesto, že je to ten společenštější, je v oblíbenosti až druhý. Aspoň u dětí.

Po příchodu do práce spali oba myšáci v boudě. Spolu.

Jarní výzdoba - Den 74.

Klub jsme si dnes jarně vyzdobili. Pod stropem se nám vznáší asi 20 motýlků. U toho jsme pozorovali, jak za okny sněží. Doufám, že už dnes naposled.

M+M - Den 73.

Mamka mazlící Matýska

Flákárna - Den 72.

Míša hezky spinkající a poté se divící, kdo ho to zase budí.

Já jsem se aspoň večer lehce pustila do práce na Obory sociální politiky, abych neproflákala úplně celý den. Ale je to opruz, když člověk neví, jak zadané téma uchopit. Nemáte někdo nápad, jak zpracovat: "Je smysluplné rozdělovat péči o děti mezi ministerstvo školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí?"

V procesu I. - Den 71.

Výzkum - Den 70.

Komunitní práce - Den 69.

Milé překvapení - Den 68.

Ráno mě po probuzení čekalo milé překvapení na stole. Hned jsem měla lepší náladu :-)

MDŽ - Den 67.

Kluci v práci mile překvapili - dostaly jsme krásné přání k MDŽ. Níže je náhled básničky. Martine a Petře, díky! :-))

Pet tropicana - Den 66.

S Honzim jsme vyrazili na výstavu Pet tropicana ve Fata morganě v Botanické zahradě. Před návštěvou jsem měla pocity rozporuplné - vytvářet zvířata z pet lahví mi přišlo jako zajímavý nápad, na druhou stranu jsem si říkala, jestli to není až moc velký kýč. Krokodýl na plakátech se mi ale moc líbil.

Překvapilo mě, jak jsou ta petflašková zvířata dovedena k dokonalosti a odpovídají těm skutečným. Navíc byli hezky zasazeni do Fata morgány a občas je najít byl problém.

Netopýři.

Pet zvířata obydlela i přítomné akvária. Jako tahle žába. I tam jim to slušelo.

Krom zvířat tam bylo i množství pet rostlin. Ty se mi už tolik nelíbily. Nebyly špatné, jen ta umělost u nich daleko více vynikla (i když netvrdím, že modrá opice vypadá jako živá). Tak jsem si radši fotila živý kytky.

Ve Fata morgáně jsem byla podruhé. Poprvé v zimě. To ten teplotní rozdíl ještě více vynikne. No ale zase tam nebylo moc lidí a super je i to, že se tam může fotit. I když si foťák cca 15 minut zvykal na to, že už není na mrazu ale v tropech.

Pilíře země - Den 65.

Na předloňském Deskohraní jsme si pořídili tuhle hru. Za ten rok a půl jsme jí hráli jednou a to v den, co jsme si jí koupili. Není to hra na 10 minut, ale na hodinu a půl, tak nějak nebyla chuť si zahrát takhle dlouhou hru. Až v sobotu. A shodli jsme se, že jí musíme hrát častěji. Líbila se mi, že by to bylo kvůli tomu, že jsem vyhrála?:-)))

Sestřih - Den 64.

S pomalu se blížícím jarem jsem si pořídila tradiční jarní (a nejen jarní) sestřih. Tak snad do toho opravdového jara nezmrznu.

Hra - Den 63.

Naše Jahodová hra už byla lehce jetá, tak došlo k inovaci. Dovolily jsme si krom tradičních úkolů (řekni 1 sloku básničky, namaluj obrázek apod.) zařadit i úkoly prvokontaktové.

Některé jsou opravdu těžké, ale je hodně milé, když jsou zodpovězeny správně. To člověka hned potěší:-)

Veterina - Den 62.

Poprvé za svůj život jsem zavítala na veterinu. Vtipné je, že jsem původně chtěla jít na úplně jinou, ale s Honzim jsme si spletli ulice a skončili jsme tady. Ono je to asi stejně jedno, jak jsem dnes pročítala ty diskuze, tak stejně co člověk, to jiný názor, hlavně když se potkana neštítí. Podle pana doktora má Míša na ocase plíseň - asi z podestýlky. Chudák malej (Míša) se šíleně bránil a nakonec se na stůl strachy vyčůral. Teď tak potíráme antimykotikem, podestýlku jsme zlikvidovali a uvidíme. Snad to zabere. Krom toho, že piští, když se bolavého místa na ocásku dotknu, je úplně v pohodě - žere, mazlí se, spí... Vzhledem k tomu, že má dostávat nedráždivou stravu (zrní, granule, tvrdé pečivo), tak by to mohla být i příležitost k tomu, aby trochu zhubnul. No ale nevím, jako bolestné dostal piškotek:-)

Marůdek můj chlupatej

Kancl - Den 61.

Inovace dveří do kanceláře. Jsme zlé, tvrdíme dětem, že je to pravda. Jen se děsím toho, až opravdu začnou věřit tomu, že nám v kanceláři sněží:-)

Sedm - Den 60.

S Honzim máme výročí - už jsme spolu 7 let a já jsem k němu dostala křupkový dárek - symbolicky v 7 kusech :-)